Návštěva Lindosu

Opravdová pastva pro oči se naskytne turistům, kteří přijíždějí do malebné vesnice Lindos na řeckém ostrově Rhodos. Oslnivý pohled na bílé domy ve tvaru kostek, které jsou rozesety po svahu, nahoře, vysoko nad vším se nachází akropole a na úpatí svahu modré moře s písečnou pláží. To je pohled, který zůstane v paměti návštěvníků ještě po dlouhou dobu.

Lindos bylo jedním z nejdůležitějších míst ve starověku, často také bylo nazýváno perlou Rhodosu. Jedná se o jedno z nejvíce idylických míst v Řecku, je to jakási "vesnička jako z obrázkové knížky".

Vesnička se nachází asi 55 km od hlavního města Rhodos na východním pobřeží. Podle historických zpráv založili starobylé město bratři Ialysoss a Kamiros. Každý, kdo přijede do této obce, většinou začíná prohlídku tohoto místa na náměstí Platia Elefterias.

Kašna s čerstvou pramenitou vodou na Platii slouží ještě i dnes jako občerstvení pro unavené turisty. Ještě před několika lety představovala tato kašna jediný zdroj pitné vody pro celou vesnici s 950 obyvateli. Do obce vede jen jediná úzká cesta, Odos Akropoleos.

Na dalším rohu čeká většinou nějaký ten osel a jeho popoháněč, kteří vyvezou turisty přes obec až na akropoli. Cesta nahoru je totiž docela obtížná. Vtipálci nazývají zdejší osly také jako "Lindos Taxi".

Ve středu obce se nachází kostel Panny Marie, odtud také vychází spousta úzkých uliček do vnitřní části vesnice. Tento kostel byl postaven ve 14. století a v roce 1490 jej přestavěl velmistr Pierre d'Aubusson.

V roce 1779 vyzdobil vnitřek kostela malíř Gregory Simi uměleckými nástěnnými malbami. Velmi impozantně působí také biskupský trůn vyřezávaný ze dřeva a bohatě zlacená ikonostas, obojí pocházející ze 17. století.

Na kopci byla kdysi postavena mocná zeď s cimbuřím okolo středověkého hradu. Kolem tohoto místa vznikly postupně typické bílé domy, které jsou důkazem někdejšího blahobytu lidí. Během turecké okupace a v době posledního přelomu století vycestovali někteří místní obyvatelé do Ameriky a posílali odtud peníze svým rodinám.

Mezi Turky a místními obyvateli probíhaly dlouho čilé obchodní styky, především ty námořní. Námořníci obchodovali po celém východním Středomoří. V důsledku toho byly při výstavbě místních domů použity různé styly.

Při zdejších stavbách se uplatnily byzantské prvky, vlivy z jiných ostrovů a dokonce arabský vliv. Typické jsou oblázkové mozaiky pro výzdobu podlahy a terasy, stejně jako umělecky malované dřevěné stropy a vnitřní stěny zdobené keramickými talíři, které visí úplně všude.

Na talířích jsou zobrazeny scény z živočišné říše nebo lodě. Talíře nebyly určeny ke stolování, sloužily pouze jako nástěnná dekorace.